Jihlava, Česká republika
ekori-bloguje@email.cz

Báseň s plynoucím řešením o vztazích

shnilá hruška v pochmurné básni

Cítím odevzdanost, otrávenost, trochu zklamání, lhostejnost,
nevím, zda city uvadají, co s tím – zda uvědomění, že není vždy jen radost.
Trvá již více dní, kdy z něj necítím lásku vřelou, mám toho už dost.
Asi oba bychom měli myslet víc na druhého než sebe, ať postaví se most.

Tohle je nápad můj, ale těžko ho realizovat, když sama mám co dělat,
abych byla v pohodě, nerozplynula se v něm, vnímala sebe, ale pole lásky je třeba obdělat.
Už je zarostlé plevelem, tomu se tam nejvíce daří,
jenže láska mezi námi nemá živiny, plevel ji maří.

Někdy asi musím riskovat, že bude vztahu líp než mně samé,
a pak dát o to víc síly do udržení pouta k sobě, dokud jsou problémy rané.
Nesmí se problém rozjet, včas to musím poznat,
jinak mařivá síla ublíží ještě více oběma, budu se muset sobě doznat.

Nechci přijít o něj ani o napojení se svým nitrem,
ale zvládnu obojí, pro něj – umí láskou čarovat, že se cítím jak s H. Potterem.
Ve vztahu mohu o napojení se sebou bojovat denně dál,
ale když o svého muže přijdu, odejde má láska, můj král.

Chyby děláme oba, častěji bych měla sáhnout do svědomí,
než budu hrdě chtít změnu a projevení lásky po něm, až zavelí vědomí.
Máme na to mít spolu pěkný a spokojený život, vím to jistě,
však jak se stále obohacujeme, učíme, sbíráme zážitky na tomto místě.

 

Můžeš si přečíst i báseň o tom, že odlišnosti lidí jsou přednostmi. 🙂

 

 

Líbilo se ti to?

Vyber si počet hvězd.

průměrné hodnocení: 4.5 / 5. počet reakcí: 2

Buď první, který vyjádří svůj názor! 🙂

Pokud tě zaujal obsah blogu

sleduj mě i na Instagramu nebo se přihlas k odběru novinek!

Pokud tě to nezaujalo nebo ti něco chybí

pomoz mi to vylepšit!

Řekni, co bys změnil, milý čtenáři?

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *