Jihlava, Česká republika
ekori-bloguje@email.cz

Správní politici mohou prosadit práva pro zvířata

velbloudi, zvířata

Fascinuje mě, jak dlouho žijeme v zažitém mínění, že jsme my, lidi, v přírodě na prvním místě. Jako by zvířata byla jiná než my. To je ale jeden velký klam. Aktuálně politici odložili návrh, který by mohl mnoha zvířatům zlepšit životy.

Podívejme se co nejdál do historie

Každý z nás se ve škole učil v dějepisu, jak šel čas na této zemi. Je jedno, kolik let od základní a střední školy jste daleko. Velká část se věnuje novodobým dějinám, světovým válkám a podobně. Pravěku se obětuje proti tomu mnohem méně času, což je nejspíš na škodu.

Už zapomínáme na to, že ne vždy jsme byli vyspělí, chytří, soběstační, vynalézaví, oblečeni v uhlazených kvádrech či šatičkách s možností mít všechno, co naše tvořivá (nebo spíš sobecká a rozmazlená) mysl vyplodí. Byly doby, kdy člověk jako takový byl přiblblá chlupatá příšerka s palicí v ruce, které bychom se teď nejspíš smáli. Existenci člověka předcházelo dle vědců drtivě delší období, kdy tu člověk vůbec nebyl.

Prostě neexistoval, neměl podíl na životě na Zemi. Byl vlastně úplné nic. I později, když se postupně vyvíjel, byl člověk nic, protože vším v jeho životě byl rovný jako zvířata, která teď vnímáme jako druhořadá proti novodobému člověku.

Kvality člověka se nám vymkly z rukou

Jak šel čas, vyvíjeli jsme se a díky schopnosti přemýšlet jsme docházeli k mnoha zásadním rozhodnutím. Mezi ně patří to, že chceme pohodlí a uděláme pro to všechno, ať budeme drancovat všechno okolo nebo ne. Jakmile se začne něco kazit, budeme dělat, že to nevidíme a že je to v pořádku, aby se dav nezneklidnil.

Budeme vyvyšovat výhody našich výmyslů. Postupně jsme se dostali do fáze, kdy jsme začali mít pocit, že celá Země nám patří a můžeme si dělat, co chceme, když si to správně odůvodníme, abychom měli čisté svědomí.

Většina politiků nemá správné hodnoty

Pro tento článek jsem získala velmi silný impuls, když jsem viděla příspěvek na FB velmi důležité organizace Svoboda zvířat usilující o to, co je přirozené, ale lidmi ušlapané – práva zvířat. Týkal se kampaně zrušení zvířat v cirkusech a toho, že poslanci se zachovali hloupě a sobecky.

Příspěvek zní: Poslanecká sněmovna dnes odmítla předřadit zákon na ochranu zvířat na pořad schůze tak, aby se stihl projednat. Rozhodování o osudu divokých druhů zvířat v cirkusech, ale i o osudu mnoha dalších zvířat, tak pravděpodobně bude muset počkat až na podzim.

Návrh pana poslance Pošváře (Česká pirátská strana) na předřazení byl nejprve přijat, a to i díky hlasům části ANO. Poté však pan poslanec Bláha (ANO) zažádal o nové hlasování. Jako důvod uvedl, že zmáčkl špatné tlačítko. Po této zvláštní události se najednou téměř celý klub ANO rozhodl, že nyní o zvířatech hlasovat nechce.” Hm, dobrá práce, politici.

Můžeme poznat, jací politici mají city

německý ovčák v článku na téma zvířata a politici

Byl zde vložen odkaz o výsledcích hlasování. Zajímavé je, že buď byla většina nějaké strany spíše pro, nebo naopak úplně proti či se vykašlali na hlasování úplně.

Najednou jsem se zamyslela nad tím, jaký mají asi charakter ti, kteří hlasovali pro jednoznačné ne při rozhodování o živých tvorech.

Jací srabi se asi mohli zdržet hlasování v takovém počtu? Politikům evidentně nedochází, že rozhodují o osudech živých stvoření, ne o nesmyslech (z hlediska života) jako jindy.

Proč nechtít zvířata v cirkusech?

Samotný návrh o zrušení využívání zvířat v cirkusech pro zábavu měl (dle mého názoru) nejzajímavější myšlenku v tom, že děti ovlivňují výchova a okoukávání, přitom jsou velkou součástí publika. Proto není vhodné, aby byly svědky toho, že svobodná zvířata jsou nucena dělat něco, co jim není přirozené. Cirkusy učí nadřazenosti lidí nad zvířaty.

Mnoho odborníků se shodlo na tom, že cirkusy nemohou poskytnout důležité životní podmínky zvířatům, a tak trpí. Velmi zajímavým názorem je i myšlenka MVDr. Denisy Wawreczkové, která zmiňuje, že ve 21. století takovéhle věci nejsou zapotřebí.

K tomu bych chtěla dodat, že cirkusy byly (a mnohými stále jsou) vnímány jako zábava, která je v pořádku. Jenže v minulosti stejným způsobem byli vnímáni otroci, vyvražďování židů, ponižování homosexuálů a podobně. Pokud to někomu pořád v pořádku přijde, už je u něj něco špatně. Stejně tak špatné je vnímat jako v pořádku omezování a trápení zvířat v cirkusu, ale i v dalších sférách.

Zákony NEJSOU pro zvířata

Špatně je už fakt, že při napadení psa psem je ten ohrožený vnímán stále jako věc! Máme s přítelem už druhou velmi nepříjemnou zkušenost. Při venčení našeho mopse k nám přiběhl pes od lidí, co vypadali jako bezdomovci a feťáci v jednom. Toho psa jsem už jednou zmiňovala v článku o tom, zda se k psům chováme jako k nejlepšímu příteli člověka. Jihlava je malá, potkávám je hodně často.

Tito lidé se pořád poflakují poblíž našeho domu, máme na ně smůlu. Náš pes je kliďas, nekonfliktní, neštěká, nevybuřuje a za tímto psem neudělal ani krok. Ale on k nám ano. Byl od nás kousíček, nestihli jsme ho vzít do náruče. Pes po našem intenzivně vyjel a působilo to, že ho chce pokousat, ale nedošlo na to.

Potvrdila se má myšlenka, že je to bojácný pes, který vypadá, jako by ho týrali (viz. článek). Nechápu ale, proč přiběhl k nám, když by měl strach. Ti odporní lidé dělali, jako by se nic nestalo. Jen jeden z nich se snažil srovnat situaci.

I to logické zákony nepodpořímotýl v rose v článku na téma zvířata a politici

Zavolali jsme policii a ta nám pak zpětně řekla, že se jedná pouze o přestupek za absenci vodítka, ale nic víc, protože nebyl pokousán. Po zmínění útoku nám bylo řečeno, že postihnutelný je jen útok na člověka, ale na psa ne, protože je brán jako věc.

Psychické trauma našeho psa nikdo neřešil, i když byl několik minut rozklepaný a ztrácí důvěru v další psy, kteří jsou asociální, volně puštění a ohrožující přátelské a socializované psy jako je náš. Respektive policie a nesmyslné zákony k ničemu.

Ať jsou u moci empatičtí politici

Dle mého názoru nám v těžkých časech nepomohou politici, zástupci lidu, kteří nemají cit pro živá stvoření a jsou jim lhostejné jejich životy. Zvířata jsou zranitelná jako děti. Akorát děti se od určitého věku mohou ozvat, mluví. Zvířata ne. Jsou to němé tváře, které jsou závislé na tom, jak se sebestředný člověk rozhodne, kolik svobody jim poskytne, i když by měli mít svobodu jako my. Tak by to bylo přirozené.

Tito vlivní lidé mají moc ovlivnit, jak se budeme my ostatní chovat a k čemu budeme vedeni. Uvědomělých lidí je málo proti těm, kteří se řídí tím, co se uvede v zákonech. Uvědomělí se dobrovolně chovají tak, aby to bylo alespoň z části v souladu s tím, jak je to správné. Ale drtivá většina lidí potřebuje nastavit i patřičný trest za nesplnění těchto psaných či nepsaných pravidel.

Úsilí uvědomělého davu by se mělo zužitkovat

K tomu mohou dopomoci politici. Tisíce, možná i statisíce lidí v České republice usilovně bojuje za práva zvířat, která jsou bezpochyby oprávněná a mělo by to tak být automaticky. Ale nejsou politici, a tak své úsilí a péči věnují kampaním, peticím a různým způsobům, jak docílit toho, aby politici odklepli něco, co by mělo dojít i jim samotným. Ale oni řekli ne.

Dlouho jsem si říkala, že nemá význam zabývat se politikou, protože to tu bude fungovat podobně a změní se pouze ksichty v televizi. Rezignovala jsem na spravedlnost, vznešené ideály, přirozenost, selský rozum a dobrosrdečnost u těch, kteří mají moc ovlivnit více než jiní. Ale po shlédnutí hlasování o zvířatech v cirkusech názor měním.

Teď už věřím, že stojí za to volit

Zde je jasně vidět, že některé strany používají hlavu i srdce, snaží se urvat trochu spravedlnosti i pro ty, kteří se nemohou bránit, a cítím díky nim naději. Jak jsem již zmiňovala, tahle nepříjemná situace je užitečná, protože odhalila, jací lidé schvalují zákony a komu vkládáme naše životy do vlastních rukou. My ovlivňujeme, komu projevíme důvěru.

Své dítě byste nenechali u zlého souseda

Svou důvěru nevkládáme pouze do přátel, partnerů, bližních, kolegů apod., ale také do těch cizích lidí, které nevídáme osobně, ale svými rozhodnutími ovlivňují naše životy.

Proč my ostatní chceme, aby za nás bojovali lidé, kterým jsou lhostejné živé bytosti? Požádali byste o hlídání svého syna či dcery souseda, o kterém víte, že sahá po pušce, když někomu uteče pes, aby mu náhodou nerozhrabal záhon?

No, tak právě toho jste o hlídání požádali a udělali jste chybu. Tento příklad zmiňuji proto, že mi přijde, jako bychom se víc starali o naše děti než o sebe. Za ně bojujeme, za sebe výrazně méně. Raději se smíříme.

Zvířata na nás neútočí, proč my ano?

My nejsme víc než cvrlikající ptáček lítající kolem naší hlavy, chrochtající prasátko na farmě, pískající myška v poli, kachna plující na řece, kolem které venčíme pejska apod. Že jsme chytřejší než ostatní? Možná. Ale stejně tak jsme sobečtí, chamtiví a krutí. Slon je větší než my, ale neudupe nás. Tygr či levhart mají větší sílu, rychlost a dravost než my, ale pokud mu neublížíme, nevyužije své kvality proti nám.

Píchnutí vosy či sršně nás dokáže velmi potrápit, ale když je nebudeme provokovat, nechají nás na pokoji. Jed kobry by nás srovnal do latě, ale použila by ho jen při obraně proti nám nebo když narušíme její osobní prostor. Divoké prase může ubížit, ale samo od sebe to také neudělá. Tak mi povězte, proč si lidé dovolují svou přednost, myšlení, využívat proti ostatním, na zvířata?

 

Nejsme vrcholoví predátoři, jsme v mnoha ohledech chybou přírody. Naše přednost se zvrhla v pustošení krás a povyšování ega. Řešením je plně otevřít oči před všemi bolestmi a nespravedlnostmi, které působíme, ne nad nimi pouze mžourat. A na základě toho, co uvidíme, jednat.

 

Přemýšlel jsi někdy nad něčím takovým, milý čtenáři? Věříš, že správní politici by návrh na zrušení cirkusových zvířat schválili? Chci vědět tvůj názor. Napiš mi ho do komentářů! 🙂

 

Líbilo se ti to?

Vyber si počet hvězd.

průměrné hodnocení: 5 / 5. počet reakcí: 1

Buď první, který vyjádří svůj názor! 🙂

Pokud tě zaujal obsah blogu

sleduj mě i na Instagramu nebo se přihlas k odběru novinek!

Pokud tě to nezaujalo nebo ti něco chybí

pomoz mi to vylepšit!

Řekni, co bys změnil, milý čtenáři?

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *